Období: leden 2008

Jak bych začla s dnešním den . Dnešní den vlastně ani nezačal...Byla to protažená noc...Z celonoční party jsme šly rovnou na snídani, kde se paní kuchařka nebo jak ji nazvat opravdu divila, co my tam děláme takhle brzo . Myslim, že kdyby viděla, že přicházíme z jinýho směru, než je náš domeček, tak by se divila ještě víc . Ke snídani bylo překvápko..Jiný sýr a vajíčka..Ale ty jsem si já radši nedala...Takže jen chlebík, máslíčko a sýr - něco jako eidam . Pak jsme šly na byt, kde jsme okamžitě padly do postele a probudily mě až holky v půl 2, jestli s nima pojedu do školy..Ale já se jen otočila na druhý bok a spala jsem dál . Mno - spala, už jsem nemohla usnout, takže jsem vstala, dala si pořádnou sprchu, kafe a sedla si k počítači. V bytě ještě zůstala Žanetka, takže jsme se nakonec usadily na gauči a pustily si Román pro ženy . No a pak už byl akorát tak čas na večeři..Tam jsme potkaly novou Erasmačku - Rumunku...Ani jsem nevěděla, že tady mají být... . Ještě tady je s ní její kolega, ale tak ten bydlí s klukama, takže toho poznáme asi až zítra. Mno - k večeři byly plněné papriky, pak nějaký těstovinový trubičky a k tomu opět jogurt, který jsem si dneska fakt nedala. Polívka byla hnědá, ale chuť nečekaně stejnou No - teď tady sedíme s tou Rumunkou (ale je tady jen na návštěvě, bydlí v té budově, kam jsme se měly stěhovat, než holky ukecaly tu slevu na nájmu), Zdenka už šla spát a já pudu asi taky, protože mam ještě pořád slušnej deficit číst dál

Tak dneska to tady vypadá velmi vtipně ..Vstala jsem již na osmou a co nevidim - venku sníh a k tomu pořád hustě sněží . Ále to neni to hlavní..Náš domeček se nachází na mírném kopečku, a to je kámen úrazu pro auta . Většina majitelů totiž asi nezná zimní gumy (nebo podcenily situaci, jako se to se to stává u nás takže ani ten kopeček samo sebou většina aut nezdolá, někteří skončí již na začátku, tudíž couvají zpátky nebo se zkoušejí otáčet (což je to nejblbější, co je může napadnout, protože zablokujou svuj jízdní pruh ). Ale když se teda dostanou tam kam chtěji, tak tam samo sebou nejsou sami, a vznikne z toho kupička blikajících autíček a neustálé tůt tůt tůt Ale co jsem koukala z okna, tak pokud nějaké auto potřebuje pomoct roztlačit a jde kolem nějaký silný chlapík, tak je ochoten ihned přiskočit ku pomoci, což se mi dosti líbí, protože u nás se tohle moc nevídá . Jsem zvědavá, jak to tady bude vypadat odpoledne..Když jsme včera u kluků na ubytovně viděly zprávy, tak tam jsme tak jako nevěřícně koukaly na super kalamitku ve středním Turecku, ale Ocay nás ujišťoval, že to se sem fakt nedostane...Tak doufejme.. Každopádně sníh mi ulehčil plány na dnešek - budu hezky v bytečku, jen si dojdu na snídani a do pekárny pro chleba, a po večeři party číst dál

Mno tak nebudu psát, jak začal dnešní den, protože je to pořád to samé . Jen se zmíním, že od rána tady sněžilo a byla pěkná zima a na snídani nám daly turkyně ochutnat olivovou pastu, což byla konečně nějaká malá změna a bylo to mňamky mňam číst dál

Merhaba!!! číst dál

Takže dnešní den opět začal kolem desáté hodiny ráno, kdy jsme tak nějak odhodlaly vylézt z postelí, protože do 11 se musíme dostavit na snídani, jinak bychom měly prd ..Mno - v půl jedenácté jsme se tam teda dopravily . Snídaně opět tradiční - takže jejich chlebík, balkán, rajčata, olivy a čaj..V nabídce jsou i marmelády a nutella, ale jako - to my tak nějak ee Ale moje spolubydlící Ewa si ráda dává tu jejich marméládu na balkán a Radka to zkusila a prý je to dobrý, tak to asi taky zkusim Ale jestli tu snídani neobmění, tak tam za chvíli asi přestanu chodit, páč při představě 4 měsíců s balkánem.. A taky by mohli udělat kafe, protože jinak se na čaj asi do konce života nepodivam - kam přídete, tak dostanete čaj - i když - na druhou stranu, když přídete někam do kafeterie - kde se teda slejzaj jen chlapi - tak dostanete takový uvítací čaj zadarmo, takže pokud nemáte peníze a máte žížu - jděte . číst dál

Dneska jsme se vzbudily až díky tomu, že nám naše domácí klepala na dveře s tím, že nám ukáže, kde budeme snídat a kam se budeme – doufám naposled – stěhovat. Bylo to kolem desáté a než jsme se vypravily, bylo už něco kolem půl jedenácté..Dovedla nás na snídani, nalila samo sebou turecký čaj a jinak bylo všechno jako vždy – až na to, že nebyl med, ale za to jsme měli i rajčata, což nás velmi potěšilo a vrhly jsme se na ně jak dravá zvěř . Asi hned pochopily, že přeslazené marmelády opravdu jíst nebudeme .Po snídani nás vzala podívat se do pokojů. Od nynějších se zas moc neliší, pravda, nejsou tak luxusní, ale jsou pěkný a nám to fakt stačí. A navíc je to o 100 lir levnější, než kdybychom zůstali tady (což stejně nemůžeme). Takže jsme spokojené a odebíráme se zpátky k nám. A jelikož už od rána zase teče voda, s chutí se jdeme osprchovat..Jaký to skvělý pocit ..K dokonalosti chybí už jen ten internet, který stejně asi nepude. Tak snad v tom novém ubytování. Doufam. Žanetka momentálně spí, Zdenka a Ewa sedí v obýváku a zároveň vlastně i kuchyni a prohlížejí si nějaké fotky. Já sedím v pokoji a asi se budu vzdělávat spolu s angličtinou pro samouky.. číst dál

..aneb byl to krásný den... číst dál

Tak dneska jsme si krapet pospaly. Vstávaly jsme někdy po deváté a pak se odebrali na snídani. Paní domáci i se svojí maminkou za náma hned běžely a řekly, ať si jdeme v klidu do svojí kuchyňky, protože v místnosti – podkrovní – určené pro snídani, učení nebo jen odpočinek, nebylo zapnutý topení, tudíž tam byla pěkná zima. Tak nám donesly židličky do kuchyňky a začaly před nás servírovat samé dobrůtky. Dostaly jsme tři druhy marmelád – jahodovou, višňovou a rybízovou (zřejmě). Zdenka je ochutnala, ale konstatovala, že takhle sladké marmelády ještě nejedla. I ta nutella, kterou jsme také dos... číst dál

Probudili jsme se do krásného slunečného dne…Chtěla jsem se mrknout z okna, kde to vlastně jsme, ale koukla jsem se jen na nějakou skálu . Sešli jsme se ještě s ostatními před pokoji, kde už na nás čekal student, který se nás to dopoledne tak trochu ujal..Vůbec nemá s Erasmem nic společného a seznámili jsme se s ním předešlý večer, ale asi mu nás bylo líto či co, protože nás pozval i na snídani, kterou pro nás mimochodem koupil. Dostali jsme čaj, višňové pitíčko, jejich chleba (dalo by se nazvat i jako megabagetka), máslo, jam, medík, nutellu, sýr a černé olivy..Bylo to fakt vynikající a parádně jsme si na ní pochutnali – byli jsme rádi, že nemusíme jíst sušenky, jako včerejší večer . Chtěli jsme tomu klukovi za snídani zaplatit, ale on nic nechtěl, že jsme jeho hosti . číst dál

Je kolem šesté ráno a mě budí táta.. Nikam se mi nechce, užívám si poslední chvíle v mé milované vyhřáté postýlce a za chvíli už se sebou letim něco dělat a dobaluji poslední věci, hlavně teda doklady, páč ty jsou nejdůležitější, že . Cesta na letiště nebyla nikam zajímavá, až na to, že ve vlaku byl celou cestu příšernej hicák a ze mě se málem stala pečená kachna . číst dál

Pokusim se vám přiblížit, kam vlastně přesně cestuji a co tam budu dělat ... číst dál

Tak jak bych začla....? číst dál